Mnoho Čechů při procházce centrem Prahy často poněkud nemile překvapí množství matrjošek, které se zde prodávají. Typická ruská malovaná panenka, která v sobě ukrývá několik svých menších verzí, totiž často působí, jako by byla charakteristickým českým suvenýrem. Jaký je vlastně příběh a historie matrjošek?
Prvopočátky v Číně
Přestože matrjošky získaly celosvětovou popularitu zejména v souvislosti s Ruskem, koncept skládání panenek menší do větší existoval již více než devět set let předtím, než byla ruská matrjoška vyrobena. Přibližně v roce 1000 n. l. koncept skládání vynalezli Číňané. Nejprve se přitom jednalo o koncept skládacích krabiček, kdy po otevření větší dřevěné krabičky se objevila menší a po otevření této další. Koncept krabiček se později přeměnil na panenky.
Japonské hnízdící panenky
V Japonsku využili skládání panenek jedné do druhé neboli hnízdící panenky pro náboženské účely. V japonské mytologii se věří, že sedm šťastných bohů přináší štěstí, a právě tento motiv byl využit. Fukurokuju neboli japonský bůh dlouhověkosti a štěstí, který je ztvárněn ve velké dřevěné panence, kterou lze otevřít a vypustit dalších šest bohů. Tyto panenky pak na konci 19. století zaujaly ženu jménem Jelizaveta Mamontovová, která je přivezla do Ruska.
Nejasnosti kolem první ruské matrjošky
Jelizaveta Mamontovová byla manželkou prosperujícího podnikatele a průmyslníka Savvy Mamontovova, který byl podporovatelem tvorby a zachování ruského lidového umění a kultury. Díky této ambici založil v Moskvě svou dílnu. Dílna byla určena pro děti, které měly konstruovat a navrhovat panenky, jež by definovaly a reprezentovaly tradiční život a kulturu Ruska.
Nyní se historie matrjošek stává poněkud složitější. Neexistuje žádný důkaz, zda Jelizaveta přinesla panenky do dílny a inspirovala dvě osoby, které stojí za vznikem první ruské panenky matrjoška, Sergeje Maljutina a Vasilije Zvjozdochkina. Nebo, jak se někteří domnívali, inspirace přišla ze samotného Ruska, z oddělitelných velikonočních vajíček, která byla vyrobena dávno před vytvořením první matrjošky.
Někteří historici se též domnívají, že Zvjozdochkin toužil vyrobit panenku, která by v sobě měla prostor pro další hračky. V jeho pamětech nebyla nalezena žádná zmínka o ruských velikonočních vajíčkách ani japonských fukurokuju. Každopádně první ruskou matrjošku vyrobil v roce 1890 Vasilij Zvjozdochkin a namaloval a navrhl ji výtvarník Sergej Maljutin. Sada první ruské hnízdící panenky měla osm figurek a první figurkou byla dřevěná rolnická dívka, která měla na sobě typický ruský oděv se šátkem.
V roce 1900 vystavovala Jelizaveta Mamontovová ruské matrjošky na výstavě v Paříži, kde získaly obdiv a uznání. Brzy se tak tyto panenky začaly vyrábět na různých místech Ruska a staly se jedním z typických ruských suvenýrů.
Symbolika matrjošek
Jak již naznačuje název matrjoška, panenka je symbolem mateřství a plodnosti. Tvar panenek s velkým břichem znázorňoval statnou postavu matky a „hnízdění“ dětí v ní. V tradičních ruských rodinách hrála matka velmi důležitou roli, a to nejen proto, že byla nositelkou a vychovatelkou, ale je také hlavou rodiny.
Pro Rusy má velký význam darovat matrjošku jako dárek. Když někdo dostane matrjošku jako dárek, musí otevřít první matrjošku a něco si přát. Po splnění tohoto přání pak může otevřít druhou panenku a vyslovit další nové přání. A tak dále, dokud se nedosáhne poslední a nejmenší matrjošky. Po otevření všech matrjošek musí ten, kdo tento dárek dostal, darovat matrjošku potomkovi jako symbol toho, že vylétá z hnízda.
Výroba matrjošek
Klasické matrjošky se vyrábějí ze dřeva. Nejlépe se hodí dřevo lipové, případně též z olše, osiky či břízy. K vytvoření jedné matrjošky by měl být použit jeden stejný kus dřeva. Původně byly panenky malovány ručně speciálními výraznými barvami podobnými akvarelu, na závěr se nanáší lak, který matrjošky chrání před opotřebením a činí je lesklými.
Ačkoli někteří řemeslníci stále dodržují tradiční design, postupem času se vzory a provedení změnily. V moderní době se vyrábějí matrjošky s politickými osobnostmi, celebritami i kreslenými postavičkami. V nabídce jsou též kolekce zvířat, květin, rodinné portréty či velikonoční a vánoční kolekce. V pandemii koronaviru se dokonce objevily i matrjošky s rouškami.
Největší sadou matrjošek na světě je 51dílná sada z roku 2003. Nejvyšší panenka v sadě měří 53,97 cm nejmenší 0,31 cm, uspořádány vedle sebe pak jednotlivé panenky dosahují délky 3,41 metru.
Zdroj: absolutviajes.com, kids.kiddle.co
