Každá píseň vzniká na základě jedinečné inspirace. Některé se okamžitě stanou klasikou, jiné najdou nečekaný úspěch nebo musí překonat kritiky, aby si získaly publikum. Ať už píseň napsal někdo jiný, nebo ji napsal sám zpěvák, inspirací je obvykle něco osobního. A mnozí z nás se snaží zjistit, co inspirovalo texty některých našich oblíbených písní. Každá z následujících písní má příběh stejně osobitý jako její melodie.
Over the Rainbow
Vedení společnosti MGM původně vystřihlo píseň „Over the Rainbow“ z filmu Čaroděj ze země Oz (1939), protože se jim zdálo, že úvodní scény v Kansasu film příliš prodlužují a téma písně je příliš složité pro cílové publikum – děti. Také se jim nelíbilo, že Judy Garlandová zpívá na dvoře. Generace filmových diváků mohou poděkovat spolupracovníkovi producenta Arthuru Freedovi, který řekl šéfovi studia Louisi B. Mayerovi: „Buď píseň zůstane, nebo půjdu já.“
Melodie napadla skladatele Harolda Arlena při jízdě po Sunset Boulevardu. „Over the Rainbow“ získala Oscara za nejlepší hudbu, původní píseň a stala se Garlandové charakteristickým číslem. Dnes je na prvním místě v seznamu 100 nejlepších amerických filmových skladeb, který sestavuje Americký filmový institut, a v roce 2000 ji Americká národní nadace pro umění zvolila písní století.
White Christmas
Stejně jako „White Christmas“ rezonovaly s touhou amerických vojáků a jejich blízkých během druhé světové války, stejně dojemný je i vlastní příběh písně samotné. Inspirace sahá až do prosince 1937, kdy skladatel Irving Berlin, židovský přistěhovalec ruského původu, pobýval v Hollywoodu a skládal hudbu k filmům pro společnost 20th Century Fox, zatímco jeho manželka, zbožná katolička, byla doma v New Yorku.
Jejich odloučení během svátků bylo pro Berlina obzvlášť těžké, protože nemohl doprovodit svou ženu na každoroční návštěvu hrobu jejich malého syna, který zemřel na Štědrý den v roce 1928. Berlin využil své osobní bolesti a vytvořil klasickou světskou sváteční skladbu, která se dotkne každého, kdo touží po dnech, které jsou „veselé a jasné“. Bing Crosby uvedl „White Christmas“ v rozhlasovém vysílání 25. prosince 1941. Tento oscarový hit se stal kotvou filmu Holiday Inn (1942) a inspiroval vlastní příběh ve filmu White Christmas (1954).
Moon River
Henry Mancini složil tuto podmanivou baladu pro film Snídaně u Tiffanyho (1961) s ohledem na omezený hlasový rozsah Audrey Hepburnové. Jednoduchá jednooktávová melodie v tónině C se jmenovala „Blue River“, dokud si textař Johnny Mercer nevzpomněl na dřívější píseň tohoto jména. Aby zachoval rytmus, vyměnil slovo „blue“ za „moon“.
Po předpremiérovém promítání filmu prý jeden z vedoucích pracovníků studia Paramount řekl: „Ten film se mi líbí, ale ta zasraná píseň musí pryč.“ To ale Hepburnová rázně odmítla. Píseň zůstala, získala Oscara a dnes je na 4. místě v žebříčku AFI.
Zdroj: countryliving.com, news.columbia.edu, ig.ft.com
